Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 10 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Podmíněné zastavení trestního stíhání a narovnání v praxi státního zastupitelství - srovnání
Blažková, Kristýna ; Šámal, Pavel (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Podmíněné zastavení trestního stíhání a narovnání v praxi státního zastupitelství - srovnání Na samém počátku jsou v první kapitole uvedeny možné alternativy v trestním řízení a popsány principy restorativní justice, blíže rozvádí také alternativní tresty a alternativy k potrestání se zaměřením na odklony. Tato diplomová práce se zabývá především dvěma odklony v trestním řízení, kterými jsou podmíněné zastavení trestního stíhání a narovnání. Tyto odklony jsou vymezeny a srovnány za pomocí metody literární rešerše. Druhá kapitola se podrobně věnuje zákonným podmínkám pro aplikaci PZTS. Blíže rozebírá především pojem přečinu, okolnosti doznání obviněného a jeho souhlasu s aplikací PZTS. Tato kapitola rozebírá také povinnost obviněného nahradit škodu a vydat bezdůvodné obohacení a v neposlední řadě je také část věnována specifikaci, kdy lze aplikaci PZTS považovat za dostačující řešení. Následně třetí kapitola je opět teoretická a blíže popisuje narovnání. Prvně srovnává, které podmínky pro PZTS a narovnání jsou shodné, a následně se věnuje těm zákonným podmínkám, které jsou u narovnání odlišné. Pozornost je věnována především prohlášení obviněného, že skutek spáchal a výslechu obviněného a poškozeného, který musí státní zástupce obligatorně před schválením narovnání provést. Nechybí ovšem ani...
Dohoda o vině a trestu
Koblasová, Jana ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Dohoda o vině a trestu Abstrakt Předmětem práce je institut dohody o vině a trestu jakožto zvláštní způsob vyřizování trestních věcí. Podstatou dohody o vině a trestu je dohoda státního zástupce a obviněného, ve které se obviněný přiznává ke spáchání skutku, pro který je stíhán, výměnou za uložení mírnějšího trestu, než který by mu hrozil ve standartním trestním řízení. Jde o formu odklonu trestním řízení, která má trestní řízení zrychlit a zjednodušit. českém právním řádu je dohoda o vině a trestu zakotvena poměrně krátkou dobu. jejímu zavedení došlo v tomu, že se v vině a trestu v praxi příliš neuchytila, bylo nutné přijmout určité změny. K těmto došlo v 2020 když se například umožnilo dohodu o vině a trestu sjednat i u zvlášť závažných zločinů. Práce je strukturovaná do šesti kapitol. V možné dohodu o vině a trestu zařadit mezi odklony v trestním řízení. K zodpovězení této otázky nutné objasnit samotný pojem odklonu. Stručně se práce věnuje i historickému vývoji odklonů v českém právním řádu. Druhá kapitola nastiňuje historický kontext dohody o vině a trestu, včetně snah zákonodárce zavést dohadovací řízení již před rokem 2012. Zároveň kapitola pojednává o změnách, které byly zavedeny zákonem č. 333/2020 Sb. Ve třetí kapitole práce zkoumá soulad dohody o vině a trestu se základními zásadami trestního...
Konsensuální způsoby vyřízení trestních věcí
Tesnerová, Tereza ; Mulák, Jiří (vedoucí práce) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
Tématem diplomové práce jsou konsensuální způsoby vyřízení trestních věcí. V úvodu jsou rozebrány základní modely trestního soudnictví, a to adversární řízení pocházející z angloamerické právní kultury a inkviziční řízení původem z kontinentálního právního systému. Text se zaobírá jejich historickým vývojem, základními charakteristikami a odlišujícími znaky. Podstatou kapitoly je vliv prolínání prvků těchto systémů na základní zásady kontinentálního trestního řízení s důrazem na nedávnou novelu trestního řádu č. 333/2020 Sb. Druhá část této práce se věnuje dohodě o vině a trestu, prohlášení viny, nesporným skutečnostem a okrajově i trestnímu příkazu. Jedná se o konsensuální způsoby vyřízení trestních věcí, jež se nedají řadit do podmnožiny odklonů. To je dáno zejména jejich odsuzující meritorní povahou a účelem, kterým je především snaha o racionalizaci trestní justice, tedy její zrychlení a zefektivnění. Třetí část se věnuje odklonům v užším smyslu neboli tradičním odklonům, což je podmíněné zastavení trestního stíhání, podmíněné odložení návrhu na potrestání, schválení narovnání a odstoupení od trestního stíhání mladistvého. Odklony jsou projevem tzv. restorativní justice, jejíž hlavní funkcí je obnova narušených mezilidských vztahů, uspokojení nároku poškozeného a náprava pachatele. Jednotlivé...
Narovnání v trestním řízení
Diviš, Marek ; Bohuslav, Lukáš (vedoucí práce) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
Tato práce je zaměřená na institut narovnání v českém řízení se do českého práva zařadil alternativní způsob vyřízení věci nejvyšší míře reflektuje prvky restorativní justice. Nejen, že ve srovnání s klade největší důraz na postavení poškozeného v celém řízení, kdy je například vyžadován jeho veň umožňuje se pokusit o srovnání vztahů narušených spácháním trestného činu v plné míře převážně díky mezi obviněným a poškozeným. Pro osobu obviněného tento institut také představuje řadu výhod o odklonům nebo standardnímu řízení. Umožňuje mu se vyhnout vyslovení trestu a viny soudem a zároveň, v případě kladného rozhodnutí o narovnání, dojít okamžitému zastavení trestního stíhání Hlavní část mé práce se nejprve věnuje jednotlivým podmínkám, které je nutné splnit pro možnost využití narovnání, včetně kritického náhledu na ně. Přestože by se mohlo zdát, že ohledem na své výhody, musí být narovnání hojně využív Počty řízení, které skončí narovnáním se dlouhodobě pohybují pouze okolo několika desítek ročně. analýzy tohoto institutu je pak pozornost směřována na důvody, podmíněným zastavení úvahy a názory získané při zkoumání institutu narovnání a jednak jsou zde také rozebrány změny, přijetí nového trestního řádu, jehož příprava probíhá již několik let.
Alternativní řešení trestních věci mimo standartní trestní řízení se zaměřením na podmíněné zastavení trestního stíhání a narovnání
SLABÝ, Václav
Práce se zabývá přístupy k trestání pachatelů méně závažných trestných činů v rámci alternativních způsobů řízení. Konkrétně je zaměřena na dva typy odklonů od standardního trestního řízení, a to na podmíněné zastavení trestního stíhání a narovnání. V úvodní části práce je nastíněn přístup k trestání provinilců v jednotlivých historických obdobích dokumentující změnu postoje společnosti jak k trestnému činu samotnému, tak i k jeho pachateli. Dále jsou vymezena teoretická východiska pro zavedení alternativ do trestního práva a popis systému alternativ v platném trestním právu České republiky. Hlavní pozornost je věnována charakterizování institutu podmíněného zastavení trestního stíhání a institutu narovnání, včetně podmínek pro jejich aplikaci a vzájemné komparaci těchto odklonů od standardního trestního řízení. Není zapomenuto ani na úlohu Probační a mediační služby České republiky při aplikaci odklonů v praxi.
Alternativy nepodmíněného trestu odnětí svobody
Hrstka, Josef ; Tlapák Navrátilová, Jana (vedoucí práce) ; Říha, Jiří (oponent)
Josef Hrstka: Alternativy nepodmíněného trestu odnětí svobody Abstrakt Hlavní cíl diplomové práce nazvané "Alternativy nepodmíněného trestu odnětí svobody" spočívá v zhodnocení současných alternativ nepodmíněného trestu odnětí svobody v českém trestním právu se zaměřením zejména na hmotněprávní aspekty alternativních trestů v užším pojetí. Autor se snažil na základě prostudování odborné literatury, právních předpisů, judikatury soudů a komparací se zahraničními úpravami o předložení návrhů, které by mohly vést ke zlepšení české právní úpravy v předmětné oblasti. Diplomová práce se skládá z osmi kapitol. V úvodní kapitole jsou čtenáři informováni o obsahu práce, jejím účelu a použitých metodách. Další tři kapitoly se zabývají tématy vztahujícími se k účelu a funkcím trestu, výhodám alternativ uvěznění a faktorům, které působí proti snahám o snižování vězeňské populace. Autor považoval za nezbytné analyzovat účel trestu, předtím než začne zkoumat jednotlivé alternativy. Snažil se ukázat, že určité koncepce účelu trestu podporují využívání alternativ k uvěznění, ale pozornost musí být také věnována sociálním a ekonomickým podmínkám pachatelů. Poukazoval na to, že ekonomické výhody alternativ musí být brány jako podpůrný argument a ne hlavní. Nesouhlasil s vzrůstající trestní represí, která je prováděna bez...
Dohoda o vině a trestu
Koblasová, Jana ; Říha, Jiří (vedoucí práce) ; Tejnská, Katarína (oponent)
Dohoda o vině a trestu Abstrakt Předmětem práce je institut dohody o vině a trestu jakožto zvláštní způsob vyřizování trestních věcí. Podstatou dohody o vině a trestu je dohoda státního zástupce a obviněného, ve které se obviněný přiznává ke spáchání skutku, pro který je stíhán, výměnou za uložení mírnějšího trestu, než který by mu hrozil ve standartním trestním řízení. Jde o formu odklonu trestním řízení, která má trestní řízení zrychlit a zjednodušit. českém právním řádu je dohoda o vině a trestu zakotvena poměrně krátkou dobu. jejímu zavedení došlo v tomu, že se v vině a trestu v praxi příliš neuchytila, bylo nutné přijmout určité změny. K těmto došlo v 2020 když se například umožnilo dohodu o vině a trestu sjednat i u zvlášť závažných zločinů. Práce je strukturovaná do šesti kapitol. V možné dohodu o vině a trestu zařadit mezi odklony v trestním řízení. K zodpovězení této otázky nutné objasnit samotný pojem odklonu. Stručně se práce věnuje i historickému vývoji odklonů v českém právním řádu. Druhá kapitola nastiňuje historický kontext dohody o vině a trestu, včetně snah zákonodárce zavést dohadovací řízení již před rokem 2012. Zároveň kapitola pojednává o změnách, které byly zavedeny zákonem č. 333/2020 Sb. Ve třetí kapitole práce zkoumá soulad dohody o vině a trestu se základními zásadami trestního...
Dohoda o vině a trestu
Dimitriadisová, Šárka ; Říha, Jiří (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Tématem této diplomové práce je relativně nový institut trestního práva procesního, kterým je dohoda o vině a trestu. Tento institut byl do českého právního řádu zakotven novelou trestního řádu provedenou zákonem č. 193/2012 Sb., s účinností ke dni 1. září 2012 a účelem jeho zavedení bylo zrychlení a zefektivnění trestního řízení a zároveň odbřemenění soudů, které jsou v důsledku značného množství nových nápadů přetížené. Diplomová práce je členěna do pěti kapitol. První kapitola je věnována systémovému zařazení dohody o vině a trestu v trestním řádu a jeho postavení z hlediska odklonů s přihlédnutím k principům restorativní a retributivní justice. Druhá kapitola se zabývá historickým vývojem zavedení dohody o vině a trestu do české právní úpravy a procesem jejího přijetí. Zároveň je v této kapitole pojednáno argumentech ve prospěch i neprospěch dohody o vině a trestu, se zvláštním zřetelem na základní zásady trestního řízení. Ve třetí kapitole je ve dvou částech podrobně rozebrána právní úprava dohody o vině a trestu, první část je věnována procesu sjednávání dohody o vině a trestu a druhá pak řízení o schválení dohody o vině a trestu před soudem. Čtvrtá kapitola je věnována stručnému popisu fungování institutu dohody o vině a trestu ve Velké Británii s přihlédnutím k rozdílům mezi kontinentálním...
Podmíněné zastavení trestního stíhání jako forma odklonu v trestním řízení
Tesařová, Martina ; Gřivna, Tomáš (vedoucí práce) ; Krupička, Jiří (oponent)
Předmětem předkládané práce je analýza odklonů v českém trestním právu se zaměřením na podmíněné zastavení trestního stíhání, jež představuje nejvýznamnější fakultativní alternativu ke standardnímu hlavnímu líčení. Myšlenka procesních alternativ ke klasickému trestnímu řízení se stala významnou zejména po roce 1989, kdy i do českého právního prostředí začaly proudit myšlenky restorativní justice a s ní i nové způsoby rozhodnutí v trestním řízení. Vzhledem k tomu, že trestní politika je zejména ovládána principy restorativní a retributivní justice, bylo nutné v úvodu práce tyto dva myšlenkové proudy definovat a analyzovat. Zásadní se v tomto smyslu jevilo dostatečně vymezit pojem odklon, neboť tento není právně uchopen, ba definován. Za pomocí této deduktivní metody pak bylo možné přejít k jednotlivým druhům odklonů a následně se zaměřit na samotný institut podmíněného zastavení trestního stíhání. Za účelem komplexního náhledu na možné alternativní postupy byla část práce věnována i mladistvým pachatelům, u nichž se v rámci trestání uplatňují speciální instituty a principy. Závěrečná část práce je věnován analýze rakouské právní úpravě odklonů, které mohou pro českého zákonodárce představovat podnětný zdroj poznání. V tomto ohledu jsou v práci zdůrazněny klady rakouského pojetí odklonů a jejich...
Alternativy nepodmíněného trestu odnětí svobody
Hrstka, Josef ; Tlapák Navrátilová, Jana (vedoucí práce) ; Říha, Jiří (oponent)
Josef Hrstka: Alternativy nepodmíněného trestu odnětí svobody Abstrakt Hlavní cíl diplomové práce nazvané "Alternativy nepodmíněného trestu odnětí svobody" spočívá v zhodnocení současných alternativ nepodmíněného trestu odnětí svobody v českém trestním právu se zaměřením zejména na hmotněprávní aspekty alternativních trestů v užším pojetí. Autor se snažil na základě prostudování odborné literatury, právních předpisů, judikatury soudů a komparací se zahraničními úpravami o předložení návrhů, které by mohly vést ke zlepšení české právní úpravy v předmětné oblasti. Diplomová práce se skládá z osmi kapitol. V úvodní kapitole jsou čtenáři informováni o obsahu práce, jejím účelu a použitých metodách. Další tři kapitoly se zabývají tématy vztahujícími se k účelu a funkcím trestu, výhodám alternativ uvěznění a faktorům, které působí proti snahám o snižování vězeňské populace. Autor považoval za nezbytné analyzovat účel trestu, předtím než začne zkoumat jednotlivé alternativy. Snažil se ukázat, že určité koncepce účelu trestu podporují využívání alternativ k uvěznění, ale pozornost musí být také věnována sociálním a ekonomickým podmínkám pachatelů. Poukazoval na to, že ekonomické výhody alternativ musí být brány jako podpůrný argument a ne hlavní. Nesouhlasil s vzrůstající trestní represí, která je prováděna bez...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.